Iron Warriors "Železo unvitř, železo venku!"
Primarcha: Perturabo
Božstvo: Chaos (žádné konkrétní)
Domovský svět: Olympia (zničen), nyní Medrengard (Oko hrůzy)
Specializace: Obléhací taktiky
Barvy: stříbrné brnění, zlaté lemování a černé nárameníky
Historie
Před Horovou herezí
Téměř okamžitě byli umístěny pod velení svého Patriarchy Perturaba. Hned jak dokončili odvody nováčků z Olympie, byli vrženi do zdánlivě nekonečné řady bitev. Jejich první bitva proběhla na nedaleké planetě jménem Skála spravedlnosti, proti Černým soudcům.
Brzy byli uznáváni pro své umění obléhaní a často byli zváni, aby našli (nebo spíše vytvořili) thlihu v nepřítelské obraně. Stím, jak Legie měnila jedno bojiště za druhým, její velikost se stále zmenšovala. Mnoho mužů totiž zůstávalo na stráži v malých pevnostech, rozesetých po bezpočtu planet, kde působyli jako posádkoví vojací během procesu Shody (jakési asymilace planety). Nejslavnější strážní pevností Železných válečníků asi byla ta na Deglasu II. Místní deseti členná posádka dokázala zadržet místní 130-milionový dav. Není jasné, proč byli právě Železní Válečníci povoláváni k takovýmto úkolům, každopadně tato roztříštěnost měla neblahý vliv na celkovou moralku Legie. Toto rostoucí rozčarování nakonec přerostlo do výbuchu zlosti a zoufalství, když se Železní válečníci dozvěděli, že jejich vlastní domovský svět Olympia, se vzbouřil proti Imperiálním zákonům. O nastalé situaci je informoval sám Vojevůdce Horus. Perturabo okamžitě stáhl své legie z vyhlazovací kampaně na Hrudu a bez slitování zamířil zpět na Olympii. Planeta byla zbita k podřízení. Zahynulo na ní více než 5 000 000 obyvatel. Celá Legie byla vyděšena, když si uvědomyla svou neodpustitelnou krutost. Nicméně dřive, než se mohli zvěsti o jejich činu rozšířit mezi ostatní složky Imperiálních vojsk, byla Legie povolána k dalším úkolům. V této době se presouvají do systému Isstvan; Horova hereze začíná.
Horova hereze
Pokračující nespokojenost a roztříštěnost Železných Válečníků bezesporu přispěla k jejich rozhodnutí přidat na stranu Horuse. Nadšeně ho následovali z Isstvanského systému až k branám Císařského paláce na Terře. Prožívali až zvrácené potěšení, když překonávaly mocnou obranu, jež pomáhali vzbudovat jejich rivalové v technikách obléhání z dosud věrné Legie Imperiálních Pěstí.
Více o obléhání Císařské paláce viz v sekciHistorické události.
Po Horusově porážce unikly Železní vVlečníci do Oka Hrůzy. Narozdíl od jiných Legiií Zrádců byl jejich ústup naprosto disciplinovaný.
Období po herezi
Perturabro brzy vymyslel a uskutečnil jediné skutečné vítězství v dohasínajícím Horově herezi. Vymyslel past na Sebastusu IV., jejímž účelem bylo polapit Rogala Dorna a jeho Císařské Pěsti. Past dostala jméno Věčná pevnost. Byly to desítky bunkrů, věží, minových polí, příkopů a pevnůstek, soustředěných na 20 čtverečních mílích, kde se i se svou legií naoko ukryl. Rogal Dorn na to reagoval přesně podle očekávání svého zrádného soka. Veřejně prohlásil, že "vykope Perturaba z jeho díry a přivedeho zpět na Terru v železné kleci".
Rogal Dorn očekával čestvou bitvu, ale skutečnost byla jiná. První čtyří roty Císařských Pěstí, které na planetě přistály byly okamžitě navzájem izolovány, Perturabo začal pečlivě rozdělovat svého nepřízele a likvidovat ho část po části. Některým Císařským pěstem se podařilo probojovat až do středu pevnosti, nenalezli zde však žádnou velitelskou centrálu - byl to jen otevřený prostor s ještě více obránci. Celá pevnost byla jen vábnička bez skutečné hodnoty. Šestý den obléhání již bojovali jednotlivé skupinky Pěstí individuálně, bez podpory, využívajíce ke krytí těla svých padlých bratrů.
Oblání Věčné pevnosti (později uváděné jako "Železná klec") trvalo další tři týdny. Vysvobození přišlo až s příletem Robouta Guillimana a jeho Ultramariňáků. Neúspěšné obléhání stálo Císařské Pěsti přes 400 genových štěpů padlích Pěstí (mezi Vesmírnou pěchotou je zvykem získávat ze všech padlých válečníků jejich genový štěp) a způsobyla jejich bojovou neschopnost po následujících 19 let. Zároveň se také stala Pertubovou vstupenkou do hodnosti Démonického prince.
Brzy byli uznáváni pro své umění obléhaní a často byli zváni, aby našli (nebo spíše vytvořili) thlihu v nepřítelské obraně. Stím, jak Legie měnila jedno bojiště za druhým, její velikost se stále zmenšovala. Mnoho mužů totiž zůstávalo na stráži v malých pevnostech, rozesetých po bezpočtu planet, kde působyli jako posádkoví vojací během procesu Shody (jakési asymilace planety). Nejslavnější strážní pevností Železných válečníků asi byla ta na Deglasu II. Místní deseti členná posádka dokázala zadržet místní 130-milionový dav. Není jasné, proč byli právě Železní Válečníci povoláváni k takovýmto úkolům, každopadně tato roztříštěnost měla neblahý vliv na celkovou moralku Legie. Toto rostoucí rozčarování nakonec přerostlo do výbuchu zlosti a zoufalství, když se Železní válečníci dozvěděli, že jejich vlastní domovský svět Olympia, se vzbouřil proti Imperiálním zákonům. O nastalé situaci je informoval sám Vojevůdce Horus. Perturabo okamžitě stáhl své legie z vyhlazovací kampaně na Hrudu a bez slitování zamířil zpět na Olympii. Planeta byla zbita k podřízení. Zahynulo na ní více než 5 000 000 obyvatel. Celá Legie byla vyděšena, když si uvědomyla svou neodpustitelnou krutost. Nicméně dřive, než se mohli zvěsti o jejich činu rozšířit mezi ostatní složky Imperiálních vojsk, byla Legie povolána k dalším úkolům. V této době se presouvají do systému Isstvan; Horova hereze začíná.Pokračující nespokojenost a roztříštěnost Železných Válečníků bezesporu přispěla k jejich rozhodnutí přidat na stranu Horuse. Nadšeně ho následovali z Isstvanského systému až k branám Císařského paláce na Terře. Prožívali až zvrácené potěšení, když překonávaly mocnou obranu, jež pomáhali vzbudovat jejich rivalové v technikách obléhání z dosud věrné Legie Imperiálních Pěstí.
