Vznešení Elfové jsou hrdá, převážně pacifistická rasa. Nyní žijí na ostrově uprostřed Velkého oceánu- Ulthuanu. Ostrov tvoří velký záliv Vnitřního moře, přes celou pevninu se táhne Pohoří Anulia. Největší město- Lothern se nachází na jihu, kde hlídá jediný přístup do Vnitřního moře. Elfové mají velmi rozvinutou civilizaci , jejíž kořeny sahají někdy do roku 5000 před příchodem Sigmara. Hodně dbají také na kultuře- mají rádi básněa písně, pěstují malířství, sochařství... Proto touží po míru , což jim ostrov částečně umožňuje. Ale osud k nim byl poněkud krutý a v jejich historii je mnoho krvavých válek. Ulthuan je rozdělen na několik menších celků- provincií. Žádná z provincií nemá pravidelnou armádu, ale v dobách ohrožení posílají do boje domobranu. Jedinou vyjímku tvoří Lothern, jehož vojáci střeží moře kolem Ulthuanu. Elfímu lidu vládne Fénixí král, společně s duchovní vůdkyní Věčnou královnou. Fénixí král musí po své korunovaci projít zkouškou, která určí dobrotu v jeho srdci- fénixím ohněm (tato zkouška se řídí pravidlem "hodného nepálí"). Velmi silná je na Ulthuanu šlechta, která řídí svůj lid jak v dobách míru, tak v dobách války.
Nyní tedy k historii Vznešených Elfů. Dějiny Ašurů (jak samy sebe nazývají) se dělí na několik věků. Prvním z nich je věk probuzení. V těch dobách žili Elfové v dokonalém souznění s přírodou a s Ulthuanem, ale jejich domovinu obývali zlí démoni, ke kterým byli tak nějak lhostejní. Proto musel přijít veliký hrdina, aby je vzbudil z jejich snu. Tím hrdinou byl Aenarion. On poprvé vedl Elfy do války, a po několika tvrdých bojích nakonec zahnal démony z Ulthuanu. Nicméně nabyl obrovskou moc, samotný Ulthuan dýchal v jeho srdci, a toto vědomí ho přivedlo k záhubě. Ale pro tuto chvíli vládl požehnaný mír a Ašuři pod vedením Aenariona prosperovali. Poprvé a naposled v jejich dějinách se počty Elfů zvyšovali a tato epocha je nazývána Zlatým věkem. Aenarionovi porodila Věčná královna Astariell 2 potomky- Yvrain a Moreliona. Pak se ale chaos vrátil a jeho přívrženci zavraždili Astariell. Příšerně dopálený Aenarion přísahal pomstu a došel si pro Khainův meč. Takto ozbrojen slíbil vyhubit všechny démony a sám se jako démon vrhal do boje proti nim. Jednou narazil na skupinu temných uctívačů a zachránil od tamtud jejich oběť- Morathi. Ta ho ihned okouzlila a netrvalo dlouho a světlo světa spatřil jejich syn Malekith.
Přibližně od této chvíle se počítá Věk obránce. Tím obráncem je asi Aenarion, jehož věčná válka vyčerpávala jak Ulthuan, tak jeho lid. Nyní přichází na scénu Caledor, který shromáždil elfí mudrce, aby vysáli chaosovou magii ze země, a tím odřízli jediné pouto držící démony na skutečném světě. Mágové se tedy setkali na Ostrově smrti, vytvořili mocný kruh z prastarých kamenů a dali se do zaklínání jednoho z nejsilnějších kouzel, jaké kdy kdo vykouzlil. Démoni ale samozřejmě nelenili a vyslali velikou armádu proti Ulthuanu. V této bitvě zahynulo mnoho obránců elfího ostrova. Ale vedle veliké armády na povrch také vylezli čtyři z Větších démonů, obrovských a nesmírně silných nestvůr. Nepomysleli ale na Aenariona. Ten se svým věrným drakem Indraugnirem obětoval za zabití démonů. Vše se naštěstí zdařilo a po vládě chaosu zavládl mír. Sice vládl mír, ale nevládl žádný fénixí král. Yvrain byla korunována novou Věčnou královnou, ale Morelion při deportaci do bezpečí záhadně zmizel. Elfí starší se dlouho radili, jestli mají zvolit Malekitha. Mnozí by ho rádi viděli na trůnu jako potomka Aenariona, ale nakonec byl zvolen Bel-Shanaar, který se skvěle osvědčil ve válce.
Následující věk se nazývá Věk poznávání. Byl to pro Ulthuan radostný čas blahosti a moci. Ašuří lodě brázdili každý oceán a mnoho ras prosperovalo s obchodu s nimi. Nejsilnější spojenectví se však podařilo Elfům navázat s Trpaslíky, sám Bel-Shanaar přísahal v síních Karak-a-Karazu věčné přátelství trpasličímu lidu. Tyto 2 rasy dohromady vypudili chaos ze zbytku starého světa dávno před příchodem lidí a Elfi prosperovali jako nikdy předtím. Ale vše má svůj háček- Svět byl čistý od zla a Elfům už nic nehrozilo. Žili v blahobytu a ztratili tak duch harmonie, který je vázal s Ulthuanem. Tak se stalo, že se vrátili kultisté. Původně to byli bohatí obchodníci, kteří začali parazitovat na Ulthuanu a uctívat Slaaneshe- boha potěšení. Vedoucím kultu byla Morathi. Zprvu byly běžné obětiny dobytka, ale pak se začali ztrácet i vesničané. V té době se vrátil ze svých cest za poznáním Malekith arozpoutal pro příznivce Slaaneshe pravé peklo. Začala velká čistka a rodiny, které v ní ztratili své milované se obraceli proti Fénixímu králi. Ulthuan balancoval na hranici občanské války, a tak Bel-Shanaar svolal koncil, aby se poradil jak zabránit válce. Tam Malekith odkryl svou pravou tvář, otrávil Bel-Shanaara a zabil i ostatní účastníky koncilu. Poté se pokusil projít Fénixím ohněm, aby mohl být legitimním panovníkem, ale nedokázal skrýt své špatné úmysly a málem uhořel. Stoupenci chaosu ho odvedli do Nagarothu, kde ho Morathi vyléčila.
Další, temnou kapitolou elfí historie je Věk sváru. Na trůn dosedl Imrik, bratr Bel-Shanaara, pod jménem Caledor, zdatný to válečník. V předvečer Caledorova sňatku s Věčnou královnou se začala šířit zvěst, že se Malekith vrátil. Zapracovala Morathina propaganda a mnoho lidí uvěřilo, že správným panovníkem je právě Malekith, tak mohl Malekith sebrat armádu a vytáhnout proti svému národu. Začátek války sice přišel rychle, ale Caledor byl skvělý vůdce a velmi rychle shromáždil na obranu vlastní armádu. Brzy Ulthuan zmítala válka. V časech války už Malekith déle nemohl nic zapírat a veřejně se prohlásil za Čarodějného krále. Lidé poznali, že byli obelháváni a začali se vracet pod vlajku Caledora. Nicméně Nagarythé měli stále převahu. Střídali vítězství za vítězství a skoro všechny provincie padli, takže Elfové museli bojovat partyzánskou válku ve vlastní domovině. V těchto časech přicházejí na scénu dvojčata Tyrion a Teclis, potomci samotného Aenariona. Tyrion je skvělý válečník, Teclis zase nedostižný mág. Tyrion zachrámil Věčnou královnu z obležení chaosu a spolu uprchli do lesa Avelornu, kde se dlouho schovávali před temnými hlídkami. Jak se šířila zvšst, že Věčná královna je mrtvá, Elfů se zmocňovalo zoufalství. Ale Teclis zvěstem nevěřil, a sám se vydal hledat svého bratra s královnou. Mezitím Slaaneshovci objevili Tyriona a Malekith vyslal jednoho z větších démonů, aby ho zavraždil. Jeho dvojče ho však včas objevilo, utkalo se s démonem a poslalo ho do pekel. Dvojčata, královna a její garda se poté přeplavili k Finuvalské pláni, kde na ně čekali zbytky Elfí armády, ale kam už také směřovala Malekithova vojska. V obrovské řeži měli Nagarythé početní převahu a už to s Ašury vypadalo bledě, když se podařilo Teclisovi zabít Malekitha a jeho armáda byla pobita do posledního muže. To byl počátek navracení Ulthuanu do rukou Vznešených Elfů. Vojsku pod vedením Tyriona se podařilo rozehnat obležení Lothernu, kde byl uvězněn Caledor. Poté už nezastavitelně postupovali 2 elfí armády, 1 na západ a druhá na východ, aby se setkali v 2 roky po začátku invaze v Tor Achare, na Ulthuanu, ostrově Vznešených Elfů, kteří už zase našli své harmonické pouto se svou pravou matkou- svou zemí.
